V roce 1664 koupil Liběchov František Scheidler ze Scheidlernu, který stejně jako později jeho syn pokračoval v obnově třicetiletou válkou poničených vinic. Na počátku 18. století se panství a s ním i vinařství dostává sňatkem do rukou hrabat Pachtů z Rájova, kteří se zasloužili o jeho všestranný rozvoj.
V roce 1801 koupil liběchovské panství úspěšný podnikatel Jakub Veith, později povýšený do šlechtického stavu, který jej intenzivně rozšiřoval a zveleboval. Součástí zdejšího viničního majetku byly mimo viniční hory pod Kostelíčkem i vinice Pelunka a Budyně, které byly přetnuty stavbou Rakouské severozápadní dráhy v letech 1872 až 1874. Ve stejné době také skončilo držení Liběchova rodem Veithů.
O tomto období se můžeme dočíst mj. i v Ottově slovníku naučném:
„Dle úředních dat bylo v Čechách r. 1820 ještě 4480 jiter vinic, avšak r. 1857 jenom 1853 jitra. V takovém stavu shledal c. k. odborní rada dr. Ant. Schmidt české vinařství r. 1866, když byl návštěvou u knížete Josefa z Lobkovic v Dolních Beřkovicích. Přesvědčiv se o výbornosti vín beřkovických, radil knížeti, aby věnoval vinařství více péče. Na panství beřkovickém bylo tehdy 21 jiter vinic, a jejich stav možno posouditi dle toho, že vynášely 236 zl. po jitře. Od r. 1867 věnoval rada Schmidt své síly vinařství beřkovickému a hleděl zároveň, aby se toto vinařství stalo školou pro všechny, již v Čechách nové vinice zakládati mínili. Podporován byl ve své snaze od knížete Josefa z Lobkovicz, kterýž velikým nákladem znova zřídil staré vinice a novým zakládáním i přikoupením vinic a zbudováním sklepů vinařství své zveličil. Ku poučení o vinařství počal dr. Schmidt vydávati k »Poslu z Prahy« co přílohu »Návod k vinařství starého znalce«, kterého spisu však nedokončil. V přednášce své konané r. 1869 v hospodář. klubu vyslovil se rada Schmidt, že Č. se obzvláště hodí k vinařství a že po roli a pluhu nemohou se Čechové chopiti důležitějšího odvětví zeměvzdělání nežli jest vinařství.
Od té doby do r. 1880 ku povzbuzení rady Schmidta zakládány nové vinice nejen na panství beřkovickém, ale i v různých krajinách Čech. Tak zejména založili vinice conte Veith v Liběchově, kníže Windischgrätz v Troji, hrabě Chotek v Jeňovsi, rytíř Horský v Kolíně, Lorenz a jiní v Berouně, Cífka na Kněží Hoře, Viktorin na Mělníce, střední hospodářská škola v Hracholuskách, Klimeš v Chrudimi atd.“
V následujících letech bylo liběchovské panství v držení knížecích rodů pocházejících z různých koutů Evropy, které zde však nesídlily a majetek spravovali pachtýři. Příjem z prodeje vína tvořil významnou složku výnosů z panství s roční produkcí stovek hektolitrů a uváděnou kapacitou sklepů až 2500 hektolitrů.